Posledních 10 let v naší společnosti (rozuměj Západ) je ve znamení ekologie a šetrné přístupu k přírodě. Trendy je vše, kde v názvu najdete Eco. I když často můžeme o šetrnější výrobě ekologických výrobků polemizovat, globálně vzato jsou opravdu o něco šetrnější na výrobu a následně pro krajinné prostředí.
Nejinak je tomu i ve stavebnictví, kde jsou trendy pasivní domy, které s minimem dodané energie se lehce vytápí i chladí. Když už nestavíte pasivní stavbu, můžete získat dotaci na nový kotel na elektřinu či používa k vytápění solární panely na střeše. Dotovaná je i instalace tepelného čerpadla. Kdo nechce ani toto, obvykle se pustí do izolování domu, tzv. zateplení nemovitosti (i na to je možné získat dotaci). Zateplení (zpravidla polystyrenovými deskami) sníží náklady na vytápění domu. Je vhodné vyměnit i za lépe těsnící okna. Celkové náklady se vám tedy sníží a vaše nemovitost se zřejmě posune do vyšší-lepší třídy energetické náročnosti budov.
Co to znamená? Termín energetický štítek většina z nás dobře zná, ale jen málokdo ví, k čemu je vlastně dobrý. Ve skutečnosti se dokument nazývá průkaz energetické náročnosti budov. Ne, neušetří vám žádnou energii ani peníze. Slouží k tomu, aby každá budova byla jednoznačně zařazena do některé ze skupin a bylo hned jasné, jak je její vytápění náročné (jednoduše řečeno). To že lidé průkaz nazývají nesprávně jako energetický štítek je již jen detail.
Kdy je potřeba energetický štítek? Téměř ve všech situacích kdy chcete nakládat s nemovitostí. Tzn. pokud chcete byt či dům pronajmout, při rekonstrukci domu, u nových staveb, apod. Dále např. všechny veřejné budovy jej musí mít vyvěšený u vchodu. Musí jej mít také bytová družstva nebo společenství vlastníků bytů. Naopak není potřeba u průmyslových objektů, garáží apod. Vyhotovení štítků zajišťují certifikovaní energetičtí specialisté a zaplatíte za něj od 3500 u rodinných domů až po 10000 u velkých bytových domů.